Zánět nebo mechanické poškození zad? Rozpoznejte příčinu bolesti | 29 září 2023

Páteř tvoří důležitou oporu lidského těla. Díky tomu, že drží celý trup s hlavou vzpřímeně, umožňuje nám pohyb horními a dolními končetinami. I proto patří páteř mezi nejvíce zatěžované části těla, což se může projevit v podobě nepříjemných problémů, např. i bolestí zad. Důležité je těmto problémům a bolestem předcházet. Objeví-li se ale bolest, je třeba pátrat po příčině a nespoléhat se na to, že bolest odejde sama.

S bolestí zad se během života setká téměř každý člověk. Většinou se jedná o bolest v jejich spodní části. Velmi často jsou tyto problémy i důvod, proč navštívíme lékaře nebo důvod delší pracovní neschopnosti. Příčiny bolestí zad mohou být různé a liší se i následná léčba.

Zánětlivé onemocnění zad

Chronická bolest v bederní oblasti páteře je velmi často způsobena zánětlivým onemocněním, spondylartritidou, tedy zánětem periferních kloubů a také páteře. Pod tímto pojmem se sdružuje skupina příbuzných onemocnění, která zahrnuje například Bechtěrevovu chorobu nebo „známější“ revmatoidní artritidu.

Abychom zjistili, zda se jedná opravdu o zánětlivou bolest, je důležité si všímat příznaků. Ty umí napovědět mnoho. V tomto případě jde o bolest kloubů a svalů, zvýšené napětí a ztuhlost svalů či bolest určité části zad nebo hlavy. Často také bolí a tuhne celá páteř. Bolest a ztuhlost se zhoršují během noci a ráno se takový člověk musí i více než půl hodiny rozhýbávat, aby zvládl běžné denní aktivity. Projevy ustupují při fyzické aktivitě a cvičení. Dojde-li k poškození nervů, přidávají se i poruchy pohybu či citlivosti. Při podezření na takové zánětlivé onemocnění je třeba kontaktovat praktického lékaře, který vás nasměruje k revmatologovi.

Jak se liší mechanické poškození zad?

A jak vypadá bolest zad mechanického původu? Typickou příčinou takové bolesti může být například poškození meziobratlových kloubů či „vyskočená ploténka“. Meziobratlová ploténka, která se někdy označuje také jako meziobratlová destička, je elastická tkáň, která spojuje jednotlivá těla obratlů páteře a skládá se z vnějšího vazivového prstence a rosolovitého jádra. Díky své pružnosti umožňují plotýnky ohýbání páteře, přičemž zachovávají dostatečně pevné spojení jednotlivých obratlů.

K „vyskočení plotýnky“ a následné bolesti dochází ve chvíli, kdy se plotýnka vysune směrem do páteřního kanálu. Pokud praskne vazivový prsten a rosolovité jádro (nebo jeho část) je vytlačeno do okolního prostoru, hovoříme o výhřezu meziobratlové ploténky. To vše může vést k zúžení míšního kanálu nebo k dráždění a utlačování nervových kořenů, které na boku vystupují z míchy ven. Jedná se tedy o poškození zad mechanickým způsobem. I zde však lokálně také nastávají biochemické „zánětlivé“ změny v plotýnce, které mohou bolest zvyšovat a prodlužovat.

Vyklenutá ploténka obvykle způsobuje bolest v určitém postiženém úseku páteře nebo vystřeluje po určité straně do končetiny a často je doprovázena pocitem mravenčení či brnění. Bolest se může dostavit náhle nebo vzniká pozvolně a postupem času se její intenzita stupňuje. Lékař, nejčastěji neurolog, umí podle subjektivních obtíží pacienta a objektivního nálezu tento segment relativně spolehlivě určit.

Včasná diagnostika je klíč

V případě že má lékař diagnostické pochybnosti k příčině potíží pacienta či v případech, kdy pacient pociťuje silné bolesti zad, pokud se jeho stav nelepší, bolest mu neumožňuje v noci spát, nebo objeví-li se poruchy hybnosti, snížená citlivost kůže či poruchy vyprazdňování, indikuje odborník zobrazovací metody (rentgen, CT či magnetickou rezonanci), krevní odběry, elektromyografické vyšetření či jiné.