Kde se nacházejí ploténky a jaké s nimi můžeme mít problémy?
I když meziobratlové ploténky patří mezi důležité části páteře, mnoho lidí si jejich existenci začne uvědomovat až ve chvíli, kdy se poškodí nebo vysunou a stanou se příčinou nepříjemné bolesti a dalších potíží. Kolik toho o ploténkách víte vy? Přečtěte si náš článek a dozvíte se vše podstatné.
Meziobratlové ploténky plní důležitou funkci. Právě ony umožňují páteři pohyb, tlumí nárazy při chůzi či běhu a chrání obratle před poškozením. Zároveň však patří mezi jednu z příčin bolesti zad, zejména v důsledku jejich přetížení, poškození nebo v horším případě vysunutí.
Tlumiče páteře
Meziobratlové ploténky jsou pružné struktury nacházející se mezi jednotlivými těly obratlů páteře. Můžeme si je představit jako malé tlumicí „polštářky“, které chrání samotné obratle před nadměrným tlakem a zároveň zajišťují pružnost páteře.
Každá ploténka se skládá z pevné vnější vrstvy a měkčího vnitřku. Vnější část tvoří vazivový prstenec, který drží ploténku pohromadě a zajišťuje její stabilitu. Uvnitř se nachází měkké jádro s vyšším obsahem vody, které dokáže absorbovat tlak a nárazy. Ploténky se nacházejí mezi většinou těl obratlů páteře.
Nejvíce jsou zatěžovány v bederní části, tedy v oblasti dolní části zad, kde se zároveň nejčastěji objevují i problémy.
Více k tématu: Bolesti v oblasti beder se nevyplatí podceňovat

Umožňují nám pohyb
Ploténky jsou nedílnou součástí páteře. V první řadě působí jako přirozené tlumiče nárazů. Při každém kroku, skoku nebo zvednutí předmětu absorbují část tlaku, který by jinak působil přímo na obratle.
Zároveň umožňují páteři pohyb. Díky nim se můžeme ohýbat, otáčet nebo předklánět. Bez plotének by byla páteř mnohem méně flexibilní a pohyb by byl omezený.
Důležitá je také jejich role při ochraně nervů. Ploténky pomáhají udržovat správnou vzdálenost mezi obratli, čímž zajišťují dostatek prostoru pro nervy vycházející z míšního kanálu.
Nejčastější problémy s ploténkami
S ploténkami souvisí více zdravotních potíží. V některých případech jde o postupné opotřebení plotének související s přibývajícím věkem, tzv. degeneraci plotének, při které ploténky ztrácejí část vody a postupně se snižuje jejich pružnost. Problémem bývá velmi často také dlouhodobé přetěžování páteře, a to i u mladších lidí. Oba tyto scénáře vedou k bolestem zad a/nebo ke snížené pohyblivosti.
Dalším známým problémem je vysunutá nebo lidově řečeno „vyhřezlá“ ploténka. V takovém případě se díky vnitřnímu poškození vazivového prstence posouvá hmota vnitřního jádra směrem dozadu a vyklenuje zadní část prstence do páteřního kanálu, čímž může utlačovat okolní nervy. Výsledkem bývá bolest zad, která se může šířit například do nohy nebo ruky.
Při závažnější formě může dojít k takzvané sekvestraci ploténky, kdy se část vnitřního jádra dostane mimo vazivový prstenec a může se zcela oddělit a bývá většinou spojen s útlakem okolních nervových kořenů projevujícím se opět vyzařováním do ruky či nohy, může dojít k poruše citlivosti určité části kůže, oslabení svalů zásobených daným kořenem nebo i poruše močení.
Pokud dojde k oslabení končetiny horní či dolní nebo k poruchám vyprazdňování, jedná se o závažný stav a je nutné okamžitě vyhledat lékaře.
Pomůže rehabilitace
Léčba problémů s ploténkami závisí na tom, zda se jedná o akutní nebo chronickou (dlouhodobou) bolest. Při akutní bolesti je cílem rehabilitace zmírnit bolest. Často se využívají také léky ke zmírnění bolesti nebo zánětu. U dlouhodobých potíží jde o komplexní řešení pohybových návyků.
Důležitou roli zde hraje především rehabilitace a fyzioterapie, které pomáhají posílit svaly kolem páteře a zlepšit její stabilitu. Součástí léčby by měla být také úprava každodenních návyků, například způsobu sezení, zvedání břemen nebo celkové fyzické aktivity.
Kdy navštívit lékaře?
Občasná bolest zad je poměrně běžná a často souvisí s přetížením svalů nebo nesprávným pohybem. Pokud však bolest přetrvává déle nebo se zhoršuje, je vhodné vyhledat odborníka.
Lékařské vyšetření je důležité zejména tehdy, když se bolest šíří do končetin, objevuje se brnění nebo necitlivost, případně dochází k oslabení pohybu. Takové příznaky již naznačují tlak na nerv způsobený vysunutou ploténkou.
Přečti si: Vyžaduje každá bolest zad návštěvu lékaře? Tyto příznaky ukáží, kdy návštěvu odborníka neodkládat
Jaké cviky jsou vhodné na ploténky?
Jak dobře víme, výbornou prevencí bolestí zad je pravidelný pohyb. Správně zvolené cviky dokážou posílit svaly, které páteř stabilizují, a zároveň snížit tlak působící na ploténky.
Často se doporučují cviky zaměřené na posílení hlubokého stabilizačního systému, tedy hlubokých svalů zad a břicha, které pomáhají udržovat správné držení těla při každodenních činnostech. Důležité jsou také cviky na mobilitu páteře a jemné strečinkové pohyby, které uvolňují přetížené svaly.
Při existujících problémech s páteří je však vždy vhodné konzultovat cvičení s fyzioterapeutem, který dokáže doporučit vhodné a bezpečné cviky. Důležité je vědět, že při cvičení byste neměli cítit bolest a bolest by se neměla zhoršovat.
Vyzkoušejte tyto cviky: Posilování středu těla může pomoct i vašim zádům. Jak na to?

Vyhřezlá ploténka – jak ji léčit?
Vyhřezlá ploténka může způsobovat výraznou bolest, ale v mnoha případech ji lze zvládnout bez operace. Léčba obvykle zahrnuje kombinaci odpočinku, analgetik, rehabilitace a postupného návratu k pohybu.
Velmi důležitou roli hraje fyzioterapie, která pomáhá zlepšit stabilitu páteře a snižovat tlak na postiženou ploténku. Cílené cvičení nebo speciální rehabilitační metody jsou individuálně přizpůsobené pacientovi a dnes se považují za nejefektivnější.
Pokud však bolest přetrvává, zhoršuje se nebo způsobuje výrazné neurologické příznaky, může být nutné zvážit chirurgické řešení. O vhodném postupu vždy rozhoduje lékař na základě vyšetření a výsledků zobrazovacích metod.
Poškozené nervy vyživujte
Při opakované bolesti zad je vhodné podpořit poškozené nervy vitamíny skupiny B, zejména kombinací vitaminů B1, B6 a B12 ve vysokých dávkách.
