Jak ovlivňuje podzim jako roční období naši náladu? | 14 října 2021

Podzim je roční období, které je charakteristické výraznými změnami vnějších meteorologických podmínek. To se projevuje změnami tlaku a úbytkem denního světla. Ovzduší je vlhčí, více prší, počasí je sychravé… A k tomu se na podzim mění čas.

Změna ročního období má psychologicky výrazný vliv na naši náladu a na celkový organismus. Důsledkem úbytku denního světla se můžeme cítit více apatičtí, depresivní, můžeme pociťovat zvýšenou únavu. Psychologicky je známo, že světlo a sluneční záření je zdrojem energie a vitamínu D. Během slunečných dnů proto většinou pociťujeme radost a dobrou náladu. Slunce a světlo můžeme tak přirovnat k přírodnímu antidepresivu.

Na podzim raději polévku než salát

Podzim jako takový svou podstatou podle tradiční čínské medicíny oslabuje trávicí systém, přesněji slezinu a slinivku břišní. Slezina podle tradiční čínské medicíny přeměňuje potravu na krev a zásobuje krví celý organismus. Nemá ráda vlhké prostředí a také hůře tráví studená jídla a potraviny, které mají chladnou podstatu, jako například studené jogurty a mléko. Na podzim by se proto měl organismus ohřívat a držet v teple. Měli bychom pít teplé nápoje a ovoce a zeleninu přijímat čerstvé nebo ve formě smoothie. Ideální nejsou studené nápoje a džusy či vylisované ovoce, které neobsahuje vlákninu – s tím má slezina během podzimních dnů problém a hůře je tráví. Totéž platí i o salátech a syrovém ovoci, které by mělo být pouze přílohou teplých jídel a nikoli samotným hlavním jídlem.

Lidský organismus v období podzimu, i díky nesprávné životosprávě a stravě, kterou konzumujeme, může trpět. Je náchylnější k nemocem jako jsou virózy, či podzimní alergie. Podle tradiční čínské medicíny by výživa na podzim měla být sestavena z ovoce a zeleniny, které roste na především v období podzimu. Jsou to například jablka, hrušky, kořenová zelenina atd. Maso a hlavní jídla by měly být dobře tepelně upravené, velmi důležité jsou teplé polévky. Pokud nemáme výživnou stravu a správnou psychohygienu především v tomto období, které se spojuje i s větší potřebou odpočinku a regenerace, náš organismus onemocní.

Přizpůsobte i pracovní tempo

Zmínili jsme, že z vnějších meteorologických podmínek náš organismus negativně ovlivňuje hlavně úbytek světla během podzimních dní. K tomu výrazně přispívá také změna času, která je biologicky pro náš organismus nepřirozená. Během dne, kdy pracujeme například do 17. hodiny, je s posunem času už o hodinu později. Světlo večer ubývá a naše tělo se tak připravuje na večerní odpočinek mnohem dříve, než mu to můžeme reálně dovolit.

Příroda se přirozeně během podzimu připravuje na vegetační období a na regeneraci, a tak je to i s naším organismem. Pracovní život a pracovní sféra člověka je však často během podzimních a zimních dní jiná. Ve firmách se chystá zhodnocení celého roku, v prosinci se dělají uzávěrky, finišují se projekty. Toto vše není přirozené pro organismus, především množstvím práce, která běžně lidí čeká v době, kdy organismus potřebuje zpomalit. Můžeme se tak mnohem více cítit pod tlakem, trpět psychosomatickými obtížemi, poruchami spánku, vnitřním neklidem a napětím, zda práci stihneme včas dokončit.

Organismus i tělo na podzim šetřete

Na podzim trpí i pohybový aparát, hlavně naše svalstvo. Tělo můžeme proto cítit těžké, motoricky méně pohyblivé. Během období zimy zas více trpí naše kosti. Psychologicky můžeme říci, že podzim je svými změnami asi nejnáročnějším ročním obdobím pro lidský organismus z hlediska adaptace na změny. V zimě se už počasí více ustálí, mrazivé dny a sníh působí na organismus pozitivněji, než vlhko a vítr. Navíc se těšíme na Vánoce.

I když můžeme říci, že i samota během Vánoc negativně ovlivňuje psychiku člověka, podzim je ročním obdobím, které prochází výraznějšími změnami. Náš metabolismus se zpomaluje a člověk potřebuje podle těchto změn přizpůsobit kromě životosprávy i výkon v práci. Ten je výrazně nižší, únava a pomalejší psycho-motorické tempo, ovlivněny změnou vnějších přírodních podmínek, mohou ovlivnit náladu člověka. Organismus tak může podlehnout sezónní, ale i situačně podmíněné depresi, úzkostným či panickým stavům.

Pokud na sebe v čase vyšší zátěže vytváříme tlak, přirozená obrana organismu je, že tělo rozum a jeho příkazy neposlechne. Může zareagovat emocionální úzkostí, neuro-vegetativním neklidem. Všechno jsou to však přirozené obranné mechanismy těla, protože v tomto období tělo zkrátka funguje přirozeně pomaleji. Oslabené reflexy a snížená pozornost během večerní práce stojí mozek a kognitivní funkce vyšší zátěž, kterou během jiných ročních období a vlivem přirozeného světla a slunce zvládáme snadněji.

Je známo, že medvědi celou zimu prospí a zvířata jsou během zimy pasivnější. Proto zde vyvstává otázka – proč na tom má člověk, jako organismus stvořený z přírody, být jinak?

 

Tento odborný blog napsala PhDr. Denisa Maderová

Psychologické a terapeutické centrum Sunrise, centrum psychosomatiky a celostní medicíny.

PhDr. Denisa Maderová

Klinická psycholožka a psychoterapeutka (psychoterapie zaměřená na tělo – biodynamická terapeutická škola). V praxi se věnuje diagnostice a terapii psychosomatických onemocnění, onemocněním způsobeným stresem a psychickou traumatizací v raném dětství. Vede kurzy a zážitkové skupiny zaměřené na terapii raných psychotraumatických zranění a osobnostní růst, skupiny kreativního pohybu a tance, uvolňujícího cvičení a terapeutických masáží, které podporují sebevyjádření, spontánnost a vnitřní sílu. Ve svém přístupu vnímá člověka jako celek jeho těla a duše. Vychází z principů a terapeutických postupů podle biodynamické psychologie a psychoterapie zaměřené na tělo. Zajímá se a studuje tradiční čínskou medicínu, proto tak jako v diagnostice, i v terapii považuje za důležité propojovat západní medicínu s celostní medicínou.

První pomoc při bolesti zad v domácích podmínkách

Stáhněte si ebook s 18 tipy pro zdravá záda.

Stáhnout

Sledujte nás na Facebooku

Facebook Pagelike Widget