Vliv dýchání na stavbu těla a psychiku | 04 března 2021

Tělo je autonomně se regulující systém. Je dokonalé svou funkcí více než jakýkoliv technický výrobek, či počítač. K tomu, aby mohl člověk a jeho tělo správně fungovat, tak potřebuje mít uspokojeny všechny základní fyziologické a psychické potřeby.

Základní fyziologickou potřebou, která úzce souvisí i s prožíváním emocí, je dýchání. Gerda Boyesen, zakladatelka biodynamické a na tělo zaměřené psychoterapie tvrdí, že prostřednictvím dýchání, nádechem a hlavně delším výdechem směrem dolů do těla, se okysličují všechny buňky v těle. Ty se podle ní prostřednictvím dýchání obnovují a vitalizují.   i podle tradiční čínské medicíny. Díky tomu je hlavní součástí všech uvolňujících, harmonizačních a relaxačních technik.

Na dýchání mají vliv naše emoce 

Kyslík v těle okysličuje krev, ta zase jednotlivé orgány. Prostřednictvím dýchání dokonce probíhá i trávení a látková výměna v těle. Lymfatický systém z těla pak vylučuje toxiny přes pot a urogenitální systém. Dostatečné okysličování těla a dýchání je však ovlivňováno naším prožíváním a emocemi. Ty tak ovlivňují hloubku a intenzitu nádechu i výdechu. Malé dítě dýchá přirozeně a přiměřeně rychle. Strach, úzkosti, všechna prožívaná traumata, stres a omezení, příkazy a zákazy rodičů – to vše zrychluje naše dýchání, dělá ho mělkým, a tudíž nedostatečným. To vše se odráží i na zdraví jednotlivých orgánů těla, na svalech i kostech.

Gerda Boyesen se zabývala zkoumáním jednotlivých segmentů těla a jejich psychosomatickým významem. Zjistila, že naše zdraví a funkce jednotlivých orgánů závisí na spontánním a plynulém toku dechu. Pokud je dýchání mělké, nepravidelné nebo je zadržován dech v nádechu s velmi krátkým výdechem, vznikají v těle bloky, fyziologicky nazývané spasmy, které se jinak projevují stažením – napětím v určité části těla (segmentu). Tato napětí směřují od povrchu kůže přes svaly až ke kostním tkáním. Blok, který v těle vznikne, se pak projevuje charakteristickým – vadným držením těla a později bolestí. Boyesen tak zjistila, že při pravidelném a přiměřeně hlubokém dýchání se okysličuje celé tělo rovnoměrně, a tudíž v něm nevznikají bloky.

Psychoterapie hledá příčinu už v dětství 

Wilhelm Reich a později Gerda Boyesen nazvali toto stažení svalů, šlach a kostí – obranným krunýřem těla. Ten má kromě somatického významu i psychologický význam, a to podobu nevyjádřených psychických potřeb a emocí, které způsobují v člověku konflikt, či frustraci. Konflikt má za následek vznik neurózy a neurotického obranného pancíře, který se projevuje i fyziologicky v rámci konstituce těla, a který může stát za projevem mnoha psychických a také somatických onemocnění.

Psychoterapie zaměřená na tělo svým terapeutickým přístupem pracuje na odstranění tohoto obranného pancíře, přesněji řečeno na podpoře spontánního dýchání, které ovlivňuje i naše emoce. Prostřednictvím dýchání a regulace emocí tak terapeut podporuje v člověku spontánně obranné mechanismy těla a psychiky. Mezi metody, které psychoterapie zaměřená na tělo využívá, patří například vegetoterapia, focusing, imaginativní techniky, regres a jiné verbální a neverbální terapeutické metody. Také jsou to uvolňující a relaxační techniky, biodynamické masáže a deep Draining masáže, které podporují samouzdravující  mechanismy těla. Psychoterapie zaměřená na tělo pracuje na vyřešení neurotického konfliktu v člověku, který u něj způsobily primárně jeho rodiče nebo jiné důležité autority v životě. Naučil se tak své potřeby v sobě potlačovat nebo kompenzovat.

Neurotický charakterový obranný krunýř těla zosobňuje kromě fyziologicky charakteristické konstituce těla i psychické osobnostní vlastnosti a charakter osobnosti člověka. Charakter člověka můžeme považovat za zralý nebo i harmonický, pokud je konstituce těla ve smyslu svalového napětí a jeho tonicity, pružnosti tkáně, poměru vaziva, svalů a tuku v těle přiměřeně zastoupena. Dýchání pak je volné a pravidelné.

Špatné dýchání důsledkem úzkostí i strachu z vlastního selhání 

Nezralý nebo i neurotický charakterový obranný krunýř těla se může vyznačovat svou nedostatečností ve smyslu svalového napětí. Může v něm převládat vazivo nebo tuková tkáň, tělo může být více ochablé nebo dokonce napjaté v určitých oblastech svalů a kostí. Člověk s neurotickým charakterovým obranným krunýřem může prožívat intenzivní strach a úzkosti, které vyvolávají ztuhlost v kostech a svalech – to zase způsobuje bolest a vnitřní nervozitu. Dotyčný se pak může cítit slabší a bez energie, osobnostně je více úzkostlivý, má strach a obavy ze samoty. Může trpět úzkostnými a depresivními stavy. Jeho dýchání je většinou mělké a nepravidelné, z obranných mechanismů u něj převládají nezralé formy mechanismů jako například rezignace, popření, únik, regrese a jiné.

Neurotický charakterový obranný krunýř, který se vyznačuje silnou konstitucí těla, zadržuje napětí ve svalech a ve šlachách a osobnostně se projevuje více v kompenzováni nenaplněných potřeb. Z psychologického hlediska je to například princip moci. Dotyčný tak kompenzuje své nenaplněné potřeby silou a velkou snaživosti. Své cíle i svoji osobu si často idealizuje, může častokrát prožívat pocity bezmocnosti, protože má strach, že si ho jinak nikdo nevšimne nebo neocení. Většinou za jeho obrannými mechanismy je strach ze selhání a z nedocenění. Jeho dýchání bývá často zadržováno v nádechu nebo blokováno.

Z praxe mohu říci, že každý člověk v životě zažívá určitou traumatizaci v raném dětství, protože dokonalá výchova neexistuje. Vytrvalou prací na svém životním příběhu, nabýváním nových životních zkušeností, zdoláváním životních překážek a neúspěchů, věnováním se osobnostnímu růstu, duchovnímu a transpersonálnímu nahlížení na život tak můžeme přispět k harmonizaci charakteru naší osobnosti, a tím i k podpoře zdraví.

Tento odborný blog napsala PhDr. Denisa Maderová

Psychologické a terapeutické centrum Sunrise, centrum psychosomatiky a celostní medicíny. 

PhDr. Denisa Maderová

Klinická psycholožka a psychoterapeutka (psychoterapie zaměřená na tělo – biodynamická terapeutická škola). V praxi se věnuje diagnostice a terapii psychosomatických onemocnění, onemocněním způsobeným stresem a psychickou traumatizací v raném dětství. Vede kurzy a zážitkové skupiny zaměřené na terapii raných psychotraumatických zranění a osobnostní růst, skupiny kreativního pohybu a tance, uvolňujícího cvičení a terapeutických masáží, které podporují sebevyjádření, spontánnost a vnitřní sílu. Ve svém přístupu vnímá člověka jako celek jeho těla a duše. Vychází z principů a terapeutických postupů podle biodynamické psychologie a psychoterapie zaměřené na tělo. Zajímá se a studuje tradiční čínskou medicínu, proto tak jako v diagnostice, i v terapii považuje za důležité propojovat západní medicínu s celostní medicínou.